Média a celebrity

Soukromí, je to jen abstraktní pojem, který v našem životě nemá žádnou cenu? Anebo sféra, jíž si musíme chránit a aktivně se zapříčinit o to, aby byla chráněna?

A jak je to se soukromím osob, které nazýváme „celebrity“? Vždyť celý svět se zajímá pouze o to, jak z jejich soukromého života odhalit co nejvíce. Jsou nějaké hranice, které nelze překročit ani u osob, které viděno naším pohledem, již žádné soukromí nemají?

Když jsme sami doma, děláme věci, které nechceme, aby nikdo viděl. Když říkáme tajnosti, šeptáme, protože nechceme, aby je někdo slyšel. Zároveň ale máme bezmeznou, nespoutanou a všeobjímající svobodu kdykoli se rozhodnout říct o sobě cokoli. My, obyčejní smrtelníci, chodíme po ulicích nikým nerušeni a většinou bojujeme spíše s komplexem nezájmu než přehnané pozornosti o naši osobu. Jsou ale lidé, kteří našli své uplatnění ve veřejném životě, a v zásadě každý je zná.  I v jejich případě však platí jedna základní zásada, která do značné míry potvrzuje, že ochrana soukromí je z velké míry právě v našich rukou. A tedy, každý si sám rozhoduje o tom, co o sobě zveřejní. A to nejen konkrétně vyslovenými informacemi o sobě samém, ale také způsobem života, či výkonem povolání, které si zvolí. A od těchto okolností se pak odvíjí i míra ochrany, jež nám právní řád poskytuje.

ilustrční obrázek

Otázky a odpovědi


Co je soukromí?

Definovat takto neurčitý a široký pojem je značně obtížné, proto jeho ucelenou definici nenajdeme v žádném právním předpise. Mezery v legislativě obvykle částečně…

Definovat takto neurčitý a široký pojem je značně obtížné, proto jeho ucelenou definici nenajdeme v žádném právním předpise. Mezery v legislativě obvykle částečně vyplňuje soudní judikatura, ovšem ani zde není odpověď jednoznačná. Dokonce Evropský soud pro lidská práva se ve svém rozhodnutí vyjádřil, že se nebude pouštěn do stanovení přesné definice soukromí, jelikož se jedná o dynamickou, vyvíjející se kategorii, kterou ovlivňuje prostředí, doba a společnost. Podle českého Ústavního soudu má soukromí dvě složky. Pozitivní, spočívající v právu fyzické osoby svobodně se rozhodnout jestli vůbec, jak a v jakém rozsahu mají být skutečnosti z jejího života zpřístupněny druhým. A negativní, která představuje právo bránit se vůči neoprávněnému zasahování do této sféry.

Zdroje:

  • Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 16. prosince 1992 ve věci Věc Niemietz (Rozsudek ve věci Niemietz versus Německo)
  • MATES, Pavel. Ochrana soukromí ve správním právu, 2. Vyd. Praha: Linde Praha, a. s., 2006, s. 15
Přečtěte si podrobnosti

Jaké jsou hranice soukromí?

Soukromí můžeme rozdělit do tří zón: intimní zóna, zóna soukromého života (především vztahy s jinými osobami), veřejná zóna. Hranice mezi těmito zónami je pro každého…

Soukromí můžeme rozdělit do tří zón: intimní zóna, zóna soukromého života (především vztahy s jinými osobami), veřejná zóna. Hranice mezi těmito zónami je pro každého člověka jiná, nutno k ní přistupovat vždy s ohledem ke konkrétním okolnostem. Míra soukromí závisí také na prostoru, čase, kontextu i osobě. Například ve veřejné zóně je míra soukromí a jeho očekávání nižší než v našem vlastním domě, kde je podstatně vyšší.

Zdroje:

  • KROUPA, Jiří a kol. Mediální právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 248 s. ISBN 9788021048843. S. 239.
Přečtěte si podrobnosti

Kde je právo na soukromí zakotveno?

V Listině základních práv a svobod - v článku 7 nalezneme, že nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena - článek 10 garantuje, že každý má právo, aby byla…

V Listině základních práv a svobod - v článku 7 nalezneme, že nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena - článek 10 garantuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, a současně každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. V Evropské úmluvě o ochraně lidských práv, kterou je Česká republika vázána, je zakotveno v článku 8 právo na respektování soukromého a rodinného života následovně: - Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence. - Státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, ochrany pořádku a předcházení zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných.

Přečtěte si podrobnosti
Právní předpisy
  • Listina základních práv a svobod
  • Evropská úmluva o ochraně lidských práv

Co je to doktrína veřejné osoby (public figures doctrine)?

Osoby veřejného zájmu mají v souvislosti s ochranou soukromí zvláštní postavení. Patří mezi ně osoby veřejné autority (politici, vědci). Dále osoby, které jsou všeobecně…

Osoby veřejného zájmu mají v souvislosti s ochranou soukromí zvláštní postavení. Patří mezi ně osoby veřejné autority (politici, vědci). Dále osoby, které jsou všeobecně známé díky svým schopnostem a dovednostem (sportovci, umělci), ale také osoby, jejichž působení je pro společnost negativní (pachatelé trestných činů). Osobou veřejně známou se však může člověk stát i bez vlastního přičinění (děti takto známých osob). Doktrína public figures představuje sníženou ochranu na soukromí osob veřejně činných, protože tyto osoby, vzhledem ke svému postavení, musí tolerovat vyšší míru zásahu do soukromí zejména ze strany hromadných sdělovacích prostředků ohledně své osoby. Zjednodušeně lze říci, že čím větší možnost má veřejně známá osoba zapojit se do veřejného dění, tím větší porci kritiky musí strpět. Naopak zase mají tyto osoby větší možnost mediální obhajoby. 

Zdroje:

  • MATES, Pavel. Ochrana soukromí ve správním právu, 2. Vyd. Praha: Linde Praha, a. s., 2006, s. 15
  • MATES, Pavel. Ochrana soukromí ve správním právu, 2. Vyd. Praha: Linde Praha, a. s., 2006, s. 25-26
Přečtěte si podrobnosti

V jaké míře náleží osobám veřejně známým právo na soukromí?

Tyto osoby musejí snést větší zásah do svého soukromí než „běžní“ občané. Musejí taktéž snést větší míru kritiky. Důvodem zúžení této sféry soukromí je zajištění větší…

Tyto osoby musejí snést větší zásah do svého soukromí než „běžní“ občané. Musejí taktéž snést větší míru kritiky. Důvodem zúžení této sféry soukromí je zajištění větší míry průhlednosti a čistoty ve veřejném životě. Proto u těchto osob dochází k ustoupení práva na soukromí svobodě projevu médií a právu na informace. To však neznamená, že jim ochrana soukromí nenáleží, je pouze oslabena.

Soudní případ Hannover versus Německo Caroline von Hannover, nejstarší dcera monackého knížete, se domáhala soudního zákazu zveřejňování fotografií, které ji ukazují v běžných situacích, jako je nakupování, návštěva restaurace či jízda na koni. Monacká princezna zažalovala Spolkovou republiku Německo, neboť neochránila její osobnostní práva, když německé soudy připustily zveřejnění snímků soukromé povahy. Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“) konstatoval, že zveřejňováním předmětných snímků bylo porušeno právo na respektování soukromého života podle čl. 8 Evropské úmluvy o lidských právech a základních svobodách. Podle ESLP šlo o zveřejnění fotografií obsahujících velmi osobní, přímo intimní informace. ESLP v tomto rozhodnutí zdůraznil, že tento případ leží mimo politickou nebo veřejnou diskusi, protože zveřejněné snímky a doprovodné texty se týkají výlučně podrobností ze soukromého života Caroline von Hannover. ESLP se také vyjádřil k příspěvkům, které mohou vzbudit diskusi v demokratické společnosti a týkají se osobnostností politického života.

V tomto případě hraje tisk významnou úlohu hlídacího psa demokracie a připívá ke zprostředkování idejí a informací k otázkám obecného zájmu. ESLP tímto rozhodnutím způsobil posun v judikatuře, protože v posledních 30 letech pod vlivem americké právní doktríny přiznal tisku poměrně široké svobody. Tento případ je ale důkazem toho, že ESLP se vrací zpět k větší ochraně osobnostních práv. 

Zdroje:

  •  HERCZEG, Jiří. Případ Caroline von Hannover – zveřejnění fotografií ze soukromí prominentů. Právní rozhledy. 2004, roč. 12, č. 23, s. 877- 880
Přečtěte si podrobnosti

Co je to věc veřejná ?

O definici věci veřejné se pokusil Ústavní soud ve svém nálezu I. ÚS 453/03. Podle Ústavního soudu „věcí veřejnou jsou veškeré agendy státních institucí, jakož i činnost…

O definici věci veřejné se pokusil Ústavní soud ve svém nálezu I. ÚS 453/03. Podle Ústavního soudu „věcí veřejnou jsou veškeré agendy státních institucí, jakož i činnost osob působících ve veřejném životě, tj. např. činnost politiků místních i celostátních, úředníků, soudců, advokátů, popř. kandidátů či čekatelů na tyto funkce; věcí veřejnou je ovšem i umění včetně novinářských aktivit a showbyznysu a dále vše, co na sebe upoutává veřejnou pozornost. Tyto veřejné záležitosti, resp. veřejná činnost jednotlivých osob mohou být veřejně posuzovány. Při kritice veřejné záležitosti vykonávané veřejně působícími osobami platí z hlediska ústavního presumpce, že jde o kritiku ústavně konformní. Jde o výraz demokratického principu, o výraz participace členů občanské společnosti na věcech veřejných.“ V oblasti práva se jedná o typický „neurčitý pojem“, tedy o pojem, který nabývá významu dle konkrétních potřeb a poslání konkrétní právní normy

Zdroje:

  • Nález Ústavního soudu I. ÚS 453/03
Přečtěte si podrobnosti

Co je to veřejný zájem?

Veřejný zájem je opakem soukromého zájmu jednotlivce. Svědčí vždy neurčitému počtu osob. Lze jej rozlišovat jako veřejný zájem celospolečenský, lokální nebo skupinový.…

Veřejný zájem je opakem soukromého zájmu jednotlivce. Svědčí vždy neurčitému počtu osob. Lze jej rozlišovat jako veřejný zájem celospolečenský, lokální nebo skupinový. Jedná se však o další neurčitý právní pojem, proto jej nelze přesně definovat. Veřejný zájem a veřejně známé osoby jsou propojeny v tom ohledu, že tyto osoby jsou často ztělesněním životního stylu či hodnotového měřítka. Proto je považováno za veřejný zájem zveřejnění informací a životních osudů o takovýchto osobách. Taktéž u osob politicky aktivních je tento zájem považován za legitimní, neboť posiluje transparentnost a kontrolu výkonu dané politické funkce.

Zdroje:

  • Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Krone Verlag GmbH Co. KG v. Rakousko, ze dne 26. 2. 2002, stížnost č. 34315/96
Přečtěte si podrobnosti

Jak se lze bránit proti zásahu do soukromí?

Podle občanského zákoníku § 13 se lze domáhat : - aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů - to lze ale jen za předpokladu, že zásah stále trvá - aby byly odstraněny…

Podle občanského zákoníku § 13 se lze domáhat : - aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů - to lze ale jen za předpokladu, že zásah stále trvá - aby byly odstraněny následky těchto zásahů – např. odstranit závadné sdělení z webových stránek - aby bylo poskytnuto přiměřené zadostiučinění – pokud se bude žalobce domáhat omluvy, je třeba, aby tato omluva byla přesně stanovena v žalobě, stejně jako způsob jejího zveřejnění - náhrady nemajetkové újmy v penězích – pokud nebude stačit zadostiučinění ve formě omluvy.

Podle občanského zákoníku § 16 - lze také požadovat náhradu škody. Jedná se například o případ, kdy noviny vytisknou článek o zpěvákovi, který si našel milenku. Pokud bude tato informace vymyšlená a zpěvák neuzavře smlouvu díky uveřejnění článku, může požadovat náhradu toho, o co přišel.

Podle zákona o přestupcích § 49 - § 49 Přestupky proti občanskému soužití

Podle tiskového zákona § 10 - Dále máme právo na odpověď podle § 10 tiskového zákona. Jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění odpovědi. Vydavatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit. Úprava podle trestního zákoníku.

Prostředky k ochraně soukromí nabízí trestní zákoník, ale k těmto prostředkům by se mělo přistoupit, až když není jiného zbytí. Jedná se především o pomluvu podle § 184 trestního zákoníku

Přečtěte si podrobnosti
Právní předpisy
  • Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, § 184
  • Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, § 13
  • Zákon č. 200/1990 Sb., Zákon o přestupcích, § 49
  • Zákon č. 46/2000 Sb., Tiskový zákon, § 10

Kdo nese odpovědnost za obsah hromadných sdělovacích prostředků?

Kromě toho, že do soukromí může zasáhnout každý člověk, tedy můžeme podle občanského zákoníku žalovat každého, kdo neoprávněně zasáhne do našeho soukromí, lze v rámci…

Kromě toho, že do soukromí může zasáhnout každý člověk, tedy můžeme podle občanského zákoníku žalovat každého, kdo neoprávněně zasáhne do našeho soukromí, lze v rámci vydávání periodického tisku a rozhlasového a televizního vysílání žalovat jiné odpovědné osoby. Podle § 4 tiskového zákona za obsah periodického tisku odpovídá vydavatel. Tedy žalujeme vydavatele. Podle § 32 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání o provozování rozhlasového a televizního vysílání je provozovatel vysílání povinen provozovat vysílání vlastním jménem, na vlastní účet a na vlastní odpovědnost a nést odpovědnost za obsah vysílání

Přečtěte si podrobnosti
Právní předpisy
  • Zákon č. 46/2000 Sb., Tiskový zákon, § 4
  • Zákon č. 231/2001 Sb., Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, § 32