Odposlechnuto

Spolu s vývojem technologií se vysokou rychlostí vyvíjí i možnosti pořízení a šíření audiovizuálního záznamu. V této sekci zodpovíme nejčastější otázky ohledně použití takových záznamů v médiích.

ilustrční obrázek

Otázky a odpovědi


Co je přesně ten „náhubkový zákon“? Kde ho najdu?

Tzv. náhubkový zákon novelizoval trestní řád a přidal některá ustanovení týkající se poskytování informací o trestním řízení a na něm zúčastněných osobách. Tato…

Tzv. náhubkový zákon novelizoval trestní řád a přidal některá ustanovení týkající se poskytování informací o trestním řízení a na něm zúčastněných osobách. Tato ustanovení sice v trestním řádu zůstala, byla však pozměněna následnými novelami.

Znění „náhubkového zákona“ najdete zde (text novely). Přehlednější a srozumitelnější je ale nahlédnout do kompletního trestního řádu. Jeho aktuální verzi najdete zde.

Přečtěte si podrobnosti
Právní předpisy
  • Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád): § 8a - 8d; § 88
  • Zákon č. 52/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (tzv. náhubkový zákon)

Může novinář zveřejnit informace o probíhajícím vyšetřování resp. trestním řízení?

Za aktuálně účinného znění je v souvislosti s trestním řízením zakázáno dále šířit informace, které byly (ať už novináři či komukoliv jinému) poskytnuty orgánem činným v…

Za aktuálně účinného znění je v souvislosti s trestním řízením zakázáno dále šířit informace, které byly (ať už novináři či komukoliv jinému) poskytnuty orgánem činným v trestním řízení.

Zákaz se týká informací, jejichž zveřejněním by:

  • mohlo být ohroženo objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení,
  • mohly být zveřejněny o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností,
  • mohla být porušena zásada presumpce neviny.
Přečtěte si podrobnosti
Právní předpisy
  • Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád): § 8a

Může novinář zveřejnit, že osoba XY se stala obětí trestného činu?

Pokud je obětí osoba mladší 18 let nebo pokud byl proti dané osobě spáchán nějaký z vyjmenovaných trestných činů: (trestný čin vraždy, zabití, některý z trestných činů,…

Pokud je obětí osoba mladší 18 let nebo pokud byl proti dané osobě spáchán nějaký z vyjmenovaných trestných činů:

(trestný čin vraždy, zabití, některý z trestných činů, kterým byla způsobena těžká újma na zdraví, trestný čin ohrožení pohlavní nemocí, některý z trestných činů proti těhotenství ženy, trestný čin obchodování s lidmi, některý z trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, trestný čin opuštění dítěte nebo svěřené osoby, týrání svěřené osoby, týrání osoby žijící ve společném obydlí, únosu dítěte a osoby stižené duševní poruchou nebo nebezpečného pronásledování),

pak je zakázáno zveřejnit:

  • informace umožňující zjištění totožnosti poškozeného,
  • obrazové snímky, obrazové a zvukové záznamy nebo jiné informace o průběhu hlavního líčení nebo veřejného zasedání, které by umožnily zjištění totožnosti poškozeného,
  • pravomocný rozsudek ve veřejných sdělovacích prostředcích s uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení a bydliště poškozeného.

 

Tyto informace je přesto možné za určitých podmínek zveřejnit. Jedná se o situace, kdy:

  • jsou tyto informace zveřejněny za účelem pátrání po osobách,
  • jsou tyto informace zveřejněny za účelem dosažení účelu trestního řízení
  • zveřejnění odůvodňuje veřejný zájem, pokud převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby.

 

A dále za situace, kdy osoba, jíž se zákaz zveřejnění týká,

  • udělila ke zveřejnění informace výslovný souhlas,
  • zemřela nebo byla prohlášena za mrtvou a není-li žádné osoby oprávněné udělit souhlas se zveřejněním.

 

Vždy je přitom třeba zvlášť dbát na ochranu zájmů osoby mladší 18 let.

Přečtěte si podrobnosti
Právní předpisy
  • Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád): § 8a - 8d; § 88 trestního řádu
  • Zákon č. 52/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (tzv. náhubkový zákon)

Kdo posuzuje, zda je zveřejnění informace ve veřejném zájmu?

Často bude v novinářské praxi třeba posoudit, zda v konkrétním případě převáží veřejný zájem na zveřejnění informace nad právem dotčené osoby na soukromí. Toto…

Často bude v novinářské praxi třeba posoudit, zda v konkrétním případě převáží veřejný zájem na zveřejnění informace nad právem dotčené osoby na soukromí.

Toto posouzení v prvé řadě provádí sám novinář (editor, šéfredaktor). Pokud usoudí, že veřejný zájem převažuje, a dotčená osoba s tím nebude souhlasit, může se bránit u soudu žalobou na ochranu osobnosti. V konečné fázi tedy vyvážení práva na soukromí a veřejný zájem na zveřejnění informace posoudí soud.

Přečtěte si podrobnosti

Mohu zveřejnit, že osoba XY spáchala trestný čin?

Pachatel trestného činu není zákonem chráněn tak, jako jeho oběť. Zákon zakazuje zveřejnit jen informace o pachateli, které přímo nesouvisejí s trestnou činností. A také…

Pachatel trestného činu není zákonem chráněn tak, jako jeho oběť. Zákon zakazuje zveřejnit jen informace o pachateli, které přímo nesouvisejí s trestnou činností. A také nesmí být zveřejněny informace, kterými by mohla být porušena zásada presumpce neviny. Označit někoho za pachatele je tedy možné až na základě pravomocného rozsudku.

Přečtěte si podrobnosti
Právní předpisy
  • Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád): § 8a

Může novinář odposlouchávat cizí rozhovory, číst cizí korespondenci? Pokud ne, jak se může poškozený bránit?

Nemůže. Listina základních práv a svobod zaručuje každému právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života, přičemž odposlouchávání rozhovorů by…

Nemůže. Listina základních práv a svobod zaručuje každému právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života, přičemž odposlouchávání rozhovorů by takovým neoprávněným zásahem bylo. Listina také zakazuje porušení listovního tajemství i tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.

Na odposlouchávání cizích rozhovorů a čtení cizí korespondence se nevztahuje ani tzv. zákonná licence upravená v občanském zákoníku.

Poškozený se proti odposlouchávání a čtení korespondence může bránit žalobou na ochranu osobnosti podle § 13 občanského zákoníku.

Přečtěte si podrobnosti
Právní předpisy
  • Listina základních práv a svobod, čl. 10 odst. 2 a čl. 13
  • Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, § 12 odst. 3 a § 13

Může novinář zveřejnit přepis odposlechu?

Pokud se jedná o odposlech policejní, k němuž se novinář dostal např. pomocí orgánů činných v trestním řízení v souvislosti s trestním řízením, pak přepis odposlechu…

Pokud se jedná o odposlech policejní, k němuž se novinář dostal např. pomocí orgánů činných v trestním řízení v souvislosti s trestním řízením, pak přepis odposlechu zveřejnit může, ale jen pokud splní některou z následujících podmínek:

  • tyto informace jsou zveřejněny za účelem pátrání po osobách,
  • tyto informace jsou zveřejněny za účelem dosažení účelu trestního řízení,
  • zveřejnění odůvodňuje veřejný zájem, pokud převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby
  • Vždy je přitom třeba zvlášť dbát na ochranu zájmů osoby mladší 18 let.

 

Dále je možno tyto informace zveřejnit, pokud: 

  • osoba, jíž se zákaz zveřejnění týká, udělila ke zveřejnění informace výslovný souhlas,
  • osoba, jíž se zákaz zveřejnění týká, zemřela nebo byla prohlášena za mrtvou a není-li žádné osoby oprávněné udělit souhlas se zveřejněním.

 

Kromě výše zmíněného nesmí být zveřejňovány informace o nařízení či provedení odposlechu a záznamu telefonického hovoru nebo informace z něj získané, údaje o telefonickém hovoru nebo informace získané sledováním osob a věcí, umožňují-li zjištění totožnosti této osoby a nebyly-li použity jako důkaz v řízení před soudem, pokud k tomu osoba, které se takové informace týkají, neudělila souhlas. (Tento případ se bude týkat především třetích osob, které se na záznamech objeví.)

 

Mimo policejní odposlechy (odposlechy v rámci trestního řízení) umožňuje odposlech pouze zákon č. 154/1994 Sb. o Bezpečnostní informační službě a zákon č. 289/2005 Sb. o Vojenském obranném zpravodajství. Zveřejnění těchto odposlechů na základě úniku bude vždy problematické. Hlavní odpovědnost za únik informací ponesou odpovědné osoby dané instituce, z níž odposlech unikl. Co se týče novinářů, opět zde bude hrát roli existence veřejného zájmu na zveřejnění odposlechu, který musí převážit nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby a nad újmou vzniklou zveřejněním utajovaných skutečností.

Známými kauzami zveřejnění odposlechů v médiích byly např.:

  • Zveřejnění odposlechů v kauze poslance Davida Ratha v roce 2012
  • Zveřejnění odposlechů BIS (Bém a Janoušek) v roce 2012
  • Telefonní odposlechy Františka Mrázka zveřejněné v roce 2006
  • Odposlechy v kauze tzv. Berdychova gangu v roce 2006
  • Kauza uplácení prvoligových fotbalových rozhodčích v roce 2004
Přečtěte si podrobnosti
Právní předpisy
  • Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád): § 8a - 8d; § 88 trestního řádu
  • Zákon č. 154/1994 Sb. o Bezpečnostní informační službě
  • Zákon č. 289/2005 Sb. o Vojenském obranném zpravodajství

Může novinář zveřejnit přepis rozhovoru (ať už telefonního, nebo mezi čtyřma očima), který jsem nahrával bez vědomí, či bez souhlasu druhého?

Zpravidla nemůže. Tajemství zpráv podávaných telefonem zaručuje čl. 13 Listiny základních práv a svobod. Jako každé jiné právo však ani toto právo není absolutní a může…

Zpravidla nemůže. Tajemství zpráv podávaných telefonem zaručuje čl. 13 Listiny základních práv a svobod. Jako každé jiné právo však ani toto právo není absolutní a může být za určitých podmínek prolomeno. Ústavní soud se k této otázce vyjádřil tak, že z hlediska ústavního pořádku je porušení tajemství zpráv podávaných telefonem možné jen v případech a způsobem stanoveným zákonem. Jediným případem, kdy zákon dovoluje porušení tajemství zpráv podávaných telefonem, je jeho použití v trestním řízení.

Už ne tak jednoznačná by však mohla být situace, kdy by hovor probíhal mezi novinářem a fyzickou osobou, která by však v hovoru vystupovala v pozici orgánu veřejné moci (nehovořím s „Janem Novákem”, ale např. se „stavebním úřadem” apod.). Bylo by možné argumentovat, že telefonický hovor se v této situaci nedá považovat za projev osobní povahy, jenž je chráněn zákonem, nýbrž že jde o výkon veřejné moci. Občané státu musí mít možnost výkon veřejné moci kontrolovat a proti jejímu zneužití se případně bránit. Nahraný hovor s orgánem veřejné moci pak často může být jediným důkazem protiprávnosti jednání daného orgánu, bylo by proto nepřiměřené občanům tuto možnost odpírat.

Přečtěte si podrobnosti
Právní předpisy
  • Listina základních práv a svobod, čl. 13
  • Nález Ústavního soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. II. ÚS 615/06 Sb.
  • Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), § 88a

Může novinář zveřejnit záznam (video, audio, foto), který sám pořídil, tj. bez jakéhokoliv povolení, na vlastní pěst?

Zpravidla ano. Občanský zákoník uděluje novinářům tzv. zákonnou licenci, v rámci níž mohou podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy osob pořídit nebo…

Zpravidla ano. Občanský zákoník uděluje novinářům tzv. zákonnou licenci, v rámci níž mohou podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy osob pořídit nebo použít přiměřeným způsobem pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství, aniž by jim k tomu osoba, která se na záznamu objeví, udělila souhlas. Takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby (např. nepřiměřený zásah do soukromí, ochrana zájmů dětí nebo zákaz fotografování vojenských objektů apod.). Stejná úprava bude i v novém občanském zákoníku.

Přečtěte si podrobnosti
Právní předpisy
  • Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, § 12 odst. 3
  • Zákon č. 89/2012 Sb., (nový) občanský zákoník, § 89, § 90

Může novinář zveřejnit jen část rozhovoru, nebo musí být celý?

V případě, že novinář s někým vede interview a osoba souhlasí se zveřejněním, není zde povinnost otisknout rozhovor celý, lze jej zkrátit a smazat nadbytečné části.…

V případě, že novinář s někým vede interview a osoba souhlasí se zveřejněním, není zde povinnost otisknout rozhovor celý, lze jej zkrátit a smazat nadbytečné části. Odpovědi mohou být stylisticky upravovány. To platí i v případě, že rozhovor nebude veden při osobním setkání, ale např. přes telefon nebo mail. V praxi je často takto upravený rozhovor předán zpovídané osobě k tzv. autorizaci, během níž má možnost vyjádřit se k obsahu a pozměnit své odpovědi. Novinář k navrhovaným změnám ale nemusí přihlížet, autorizace je jen jeho dobrá vůle. I když ji nedostane, rozhovor vydat může.
Přečtěte si podrobnosti
Právní předpisy
Novinářská praxe

Může novinář uveřejnit informace, které mu zpovídaný řekl tzv. off the record (na vypnutý diktafon)?

Ano, ovšem nesmíte uvést, odkud informace pochází, čímž pak zpráva ztrácí na věrohodnosti.

Ano, ovšem nesmíte uvést, odkud informace pochází, čímž pak zpráva ztrácí na věrohodnosti.

Přečtěte si podrobnosti
Právní předpisy
  • Studijní materiály UK, dostupné zde.

Může novinář uveřejnit rozhovor, u kterého mu zpovídaný zamítl autorizaci?

Ano. V ČR je poměrně pevně zakotvená svoboda tisku a mnohdy jde na úkor duševního vlastnictví nebo ochrany osobnosti. Fakt, že vám někdo nedal autorizaci, neznamená, že…

Ano. V ČR je poměrně pevně zakotvená svoboda tisku a mnohdy jde na úkor duševního vlastnictví nebo ochrany osobnosti. Fakt, že vám někdo nedal autorizaci, neznamená, že ho musíte respektovat. Následně ale vy i vydavatelství, které vaši zprávu publikuje, musíte nést následky, například ty, že příště vám dotyčná osoba rozhovor možná neposkytne.
Přečtěte si podrobnosti
Právní předpisy
Listina základních práv a svobod Ústava Kvalifikovaná odpověď redaktora MF DNES